Ve dnech 26. - 28. ledna 2018 proběhlo zimní soustředění týmu FC Blešno, letos poprvé na Chalupě U potoka v Rokytnici v Orlických horách. V pátek dopoledne přijelo prvních sedm účastníků sosustředění. Ihned po ubytování a svačině se jedna skupina pod vedením trenéra vydala na běžky a druhá skupina pod vedením Míry na krátký výběh. Na běžkách jsme se dočkali všeho, co jsme očekávali. Prvního vzorového tučňáka při sjezdu hodil Liberec následoval ho Standa viz video na FB stránce. Poté jsme vjeli do lesa, kde nás čekal nejnáročnější sjezd soustředění, jehož obětí byla první ohnutá hůlka tohoto soustředění, autorem ohnutí byl Liberec. Cestou zpátky nás čekali náročné výstupy a sprinterská prémie, kterou Standa nakonec vzdal. Po příjezdu na chatu nás již čekala běžečká skupina. Míra vtipně prohlásil, že se společně s Ondrou myli ve sprše, ale již pozdě dodal, že každý zvlášť.
Zimní soustředění 2018
Po indidviduálních obědech jsme si chvíli zahráli kostkový bang a poté jsme vyrazili na odpolední trénink na hřiště za chatu. Zde jsme nejprve rozcvičli, poté jsme si dali pár sprintů a cvičení s míčem ašli jsme hrát nejprve házenou a poté fotbal. Hráli jsme staří x mládí a prohraný tým měl za úklol večer umýt nádobí. Mladí překvapivě nedali starým šanci a zvítězil 5:2.. Poté jsme přesunuli do chaty a následovalo protahování, jehož obětí byla další ohnutá Hůlka, tentokrát Ondřej viz foto na FB stránce.
Poté jsme se vydali do města část splnit svoji občanskou povinnost a část nakupovat.Kolem 17-té hodiny dorazilo dalších 8 účastníků soustředění plus soudek piva. Po rychlém ubytování se šlo na další tréninkvou jednotku posilování nejen s vlastním tělem. Mezi cviky bylo nošení spoluhráče na zádech do patra, kliky v různých podobách, dřepy, sedy lehy, sed s oporou zdi, trakaře a další.
Po večeři jsme chvíli schůzovali o budoucnosti klubu hlavními tématy byly sportovní areál Blešno, klubovna a financování futsalu v sezóně 2018/2019. Schůzi nakonec nejvíce rozsekl Pokémon, když prohlásil, že jeho táta je frajer. Po schůzi jsme se vrhli na hraní pokeru u jednoho stolu dominovali střízliví mlaďáci a Míra u druhého nakonec došlo k bratrovražednému souboji bratří Krejcarů. Ti co měli ještě morální a fyzické síly, tak ještě do tří do rána hráli sázky a dostihy.
Sobotní ráno proběhlo dle plánu, akorát jsme po snídani poměrně dlouho čekali na "Ligovi". Když jsme se dočkali, tak jsme konečně vyrazili na běžky a druhá skupina opět na výběh.(Oproti původnímu plánu jsme se rozhodli pro změnu.) Na běžkách dlouho dominovali Ivča, která byla nabitá čerstvými zkušenostmi z lyžařského výcviku. A nejvíce špačkoval David, který stál na běžkách vůbec poprvé v životě. Na hlavním sjezdu tentokrát popadali téměř všichni. Po vjezdu do lesa si již neodpustila pár nepublikovatelných nadávek na adresu trénera Ivča, která si naivně myslela, že to nejhorší již zažila na výcviku. Po výjezdu z lesa jsme si trasu oproti pátku prodloužili a tak nás na závěr čekal nádherný mírný sjezd. Běžecká skupina pod vedením Míry si zopakovala páteční trasu, ke které přidala sprinty.
Po výborném obědě v podání našeho šéfkuchaře Jamieho v podobě pstruhů se běžkářská skupina vydala na pevnost Hanička běžecká skupina se pohybovala pouze v Rokytnici. Běžkaři absolvovali 6-ti kilometrový okruh na jehož začátku jsme museli chvíli počkat než projedou psí spřežení. Po té se konečně vydali na start i naši běžkaři první polovina okruhu pro ně byla velmi přivětivá, když se téměř celou dobu vezli z kopce, ale jak to tak bývá, tak po klesání přichází stoupání a tam dobrá nálada začala u některých velmi rychle opadat. Nakonec tomu dal korunu trenér , který po příjezdu na parkoviště zavelel k cestě na Haničku bylo to sice pouze 1500 metrů, ztoho však bylo 1300 metrů stoupání. Nakonec to všichni úspěsně zdolali, ale tento trénink se protáhl tak, že běžkaři si po příjezdu na chatu pouzee připravili věci do haly a již se přesouvali na další trénink. Běžci měli vydatný výběh pod vedením Míry, který zařadil 15 behu do kopce, 5 sérií po 3 bězích, 1. běh v sérii vždy na 50%, 2. na 100%, 3. na 50%.Standa šel po čtvrté sérii do chaty.
V hale jsme se rychle rozhýbali, procvičli jsme střelbu a šli jsme hrát fotbal. Opět jsme se rozdělili na staré a mladé. Mladí do zápasu vlítli jak uragán, byli pohyblivější a přesněšjí v přihrávkách, proto se zaslouženě dostali do vedení 5:1. V těchto chvílich začínal Míra rudnout a vypadalo to, že staří přijdou o obránce. Ještě hůře to vypadalo, když za stavu 7:2 pro mladé Džejmák neproměnil penaltu. Poté však staří konečně rozhýbali svá těla a vyměnili brankáře. Obraz hry i výsledek se postupně začali měnit a staří nakonec zvítězili 13:10.
Po přesunu na chatu nás čekal gastronomický vrchol soustředění v podobě steaků od Jamieho. Na večeři jsme si museli pořádně počkat, protože to přece jenom trvá než se přípraví jídlo pro 16 lidí, takže večeře byla připravena až ve 21:30, ale i tak si hlavní kuchař vysloužil potlesk již před začátkem večeře. Po večeři již část podlehla únavě a vydala se do loží. Zbylí účastnici se rozdělili do dvou skupin, kdy jedna skupina hrála poker a druhá sázky a dostihy.
Nedělní uklízení a přípravy na odjezd nám ještě zpříjemnila Eliška, která nám za svoji prohranou sázku předvedla parádního tuleně.
Zde ještě pár nej ze soustředění:
Největší lenoch: Stanislav Jech
Největší spáč: Jakub Krejcar
Nejlepší tučňák: Dominik "Liberec" Dědeček
Nejlepší tuleň: Eliška Grulichová
Největší emoce: Ligovi
Největší morální síla: Ligovi
Nejlepší poker: Jan "Buld" Krejcar a Miroslav Lukášek
Nejlepší kuchař: Michal "Džejmák" Kroupa
Nejlepší asistent kuchaře: Ondřej Hůlka
Největší kecal: Lukáš "Pokémon" Novák a Stanislav Jech
To je pro letošní rok zřejmě všechno. Poděkování patří všem zúčastněným, majitelce za perfektní chatu s jednou malou mouchou (WIFI to nebyla :-)) a ZŠ Rokytnice za možnost pronajmutí haly.
Soustředění se celkově povedlo, příští rok sem zřejmě pojedeme opět.