logo

Rozhovor: Zdeněk Holler


K prvnímu rozhovoru v roce 2016 jsme si pozvali hráče, který je jednou z ikon nejen našeho klubu, ale i celé královéhradecké malé kopané. Pokud chcete slyšet názory této osobnosti přečtěte si tento rozhovor.

Rozhovor - Zdeněk Holler

Ahoj, vzpomeneš si, co tě přivedlo do našeho klubu?

No snad si ještě vzpomenu. Hlavním důvodem, proč jsem se ještě rozhodl hrát malou kopanou za Blešno byl můj dlouholetý kamarád Přemek Pistora, rovněž pak bratrské trio Krejcarů pro mě nebylo ničím novým…Navíc se mi ještě nechtělo úplně přestat hrát, v té době jsem byl plný sil a odhodlání  Pár hráčů jsem rovněž znal z blešenského nedělního pažitu, takže jsem ani dlouho nemusel váhat. Popravdě jsem ani nevěděl, jestli mě to bude ještě bavit…ale nohy mě „svrběly“.

Máš bohaté zkušenosti s malou kopanou, můžeš nám přiblížit týmy, kterými jsi prošel?

Jojo, už něco pamatuji…kdepak bychom v začátcích s partou nadšenců na gymplu pomysleli, že se jednou nebude hrát na škváře a přírodních površích…Dost se toho za tu dobu změnilo, lidé kolem zestárli, dolámali si nohy a jiné údy, z běhavého fotbalu v mém podání se stal „jenom fotbal“.
AC Karma - klub založený na gymplu, kam jsem chodil (Božena) + Přemek do brány, každý bod byl v tu dobu pro nás výhrou, později se v klubu vystřídala řada kamarádů z Třebechovic, délka trvání cca 3-4 roky, leckdy legrační začátky. Uhrinovy děti - v tomto klubu se vystřídala celá řada výborných i horších hráčů, kteří si prošli pláckem (prašné hřiště v místní části Rozprcálov – Třebechovice pod Orebem – pozn. autora).
FC Bruggy – cca 2 roky působení v krajském přeboru po boku svého „dvojčete na hřišti“ Josefa Motyčky.
Rimpex - pro mě jednoznačně srdeční záležitost, kdy se mně a partě nejlepších kamarádů podařilo vytáhnout zaprášené kopačky a dát dohromady na místní poměry hodně zajímavý tým. Bohužel pro mě přišlo v roce 2006 komplikované zranění kolena, ze kterého jsem se již nikdy nedokázal dostat do dřívější pohody a počátky klubu jsem si „užíval“ spíše jakožto manažer týmu. Klubem prošla celá řada skvělých kluků a fotbalistů jak z Třebechovic, tak v neposlední řadě rovněž bratrské trio Krejcarů, díky kterým jsme se probojovali až do krajského přeboru.
FC Blešno – moje poslední štace, na kterou jsem se nenechal dlouho přemlouvat, V Blešně je výborná parta nadšenců, které fotbal baví, tak širokou základnu jim může každý tým závidět.

Jedním z těchto týmů Rimpex, který dosáhl nemalých úspěchů, proč si myslíš, že tento klub zanikl?

Klub zanikl bohužel díky nedostatečné základně a přístupu některých hráčů. Nedokázali jsme tým omladit, tak jako se tomu teď daří v Blešně. Těch důvodů bylo jistě více, je to již pro mě historie.

Kterých úspěchů si v malé kopané potažmo futsalu ceníš nejvíce?

Sám za sebe mám nejraději turnaje. Nejvíce mě vždy potěšilo, když se mému týmu podařilo vyhrát zimní halový turnaj, který jsme sami pořádali . V tu dobu pro mě Blešno bylo nejtěžším soupeřem, kterého jsem chtěl vždycky a všude porazit (cekem se to dařilo…).

Malou kopanou už hraješ velmi dlouho, kteří hráči tě nejvíce zaujali svým umem?

Je velmi těžké vybrat někoho konkrétního, aby se na mě pak Ti ostatní nezlobili  Honza Krejcar dosahuje dlouhodobě výborných výkonů, byl tahounem Rimpexu a nyní zejména on dotáhl Blešno až do kraje, takže on je pro mě jasnou volbou číslo jedna! Osobně se mi nejlépe vzadu hrálo s Mírou Lukáškem (čti Míňa).

) Přišel jsi do našeho klubu jako posila pro béčko, nakonec ses stal jeho největším tahounem. Co si myslíš, že stálo za výkonnostním vzestupem týmu, který to letos dotáhl až k postupu?

Postup béčka je dle mého dost ovlivněn účastí kmenových hráčů áčka, to by si měl každý uvědomit. Jinak souhlasím, že se hra béčka celkově za ty odehrané roky zvedla a výkony jednotlivých hráčů se ustálily. Hráči kteří na to výkonnostně neměli odešli (až na některé výjimky) a do týmu přišla nová krev, která touží po úspěchu.

S kterým obráncem béčka se ti na place spolupracovalo nejlépe a proč?

Asi s Ondrou Hůlkou, jako jeden z mála snese kritiku, uzná chybu a dokáže se z ní poučit pro příště. Sorry Muflone…

Na které úspěchy v našem dresu budeš vzpomínat nejvíce?

Vzpomínat budu na každý zápas, který jsem s vámi mohl hrát, byl jsem moc rád součástí týmu, který letos postoupil z bahna do lepší soutěže….

Tvoje gólová produkce se každý rok v našem klubu zdvojnásobovala, čím si to vysvětluješ?

Svoji gólovou produkci bych nějak nepřeceňoval. Je to vždy o tom, co Ti dovolí soupeř a při vší úctě k nim…no jak bych to řekl, moc fotbalové krásy některé zápasy nenabízely. Ale jinak jsem samozřejmě rád za každý gól, jinak bych to ani nehrál…

Stal ses i manažerem béčka, jak jsi byl spokojen s přístupem hráčů?

Manažer béčka v mém podání byla jen funkce na papíře, za nitky tahá někdo jiný v zákulisí.

Kdo nebo co na tebe v našem klubu udělalo největší dojem?

Bojovnost, odhodlání a fotbal na prvním místě u většiny hráčů FC Blešno.

Kde si myslíš, že náš klub nejvíce „tlačí bota“?

Neřekl bych, že klub někde tlačí bota, děláte to dobře…je jedno, jestli se hraje kraj, nebo okres, jde o to mít ze hry radost a vovovotom to je. Mě když tlačí bota, tak koupím novou :-).

Na turnaji v Ledcích se ti „povedlo“ se zranit. Prohlásil jsi, že končíš s fotbalem. Je to definitivní nebo tě ještě někde na zelených trávnících uvidíme?

…definitivní - to je divné slovo…

Je něco, bys chtěl na závěr vzkázat hráčům i fanouškům našeho klubu?

Milí kamarádi, přeji vám všem mnoho úspěchů nejen na hřištích, hrajte fotbal dokud to jen půjde a nehledejte žádné výmluvy, proč to zrovna nejde, příště to bude určitě lepší :-)
Fotbalu a Blešnu třikrát zdar
Zdenda alias Kiki alias Hujer

Děkuji za rozhovor a přeji brzké uzdravení.