Rozhovor: Ondřej Krejcar

Dalším na mušce v rámci série rozhovorů byl obránce A-týmu a režisér v jedné osobě Ondřej Krejcar. Jak se o týmu FC Blešno dověděl a co ho k němu přivedlo, jak se v úvodních dnech aklimatizoval v novém prostředí či jak porovnává své předchozí působiště v Reds HK se současným týmem - to vše se v tomto rozhovoru můžete dozvědět.

Ahoj Ondro, vyhrál jsi anketu "S kým by měl být rozhovor" u fanoušků FCB, jak to na tebe zapůsobilo?

Jsem překvapen, že jsem obdržel nejvíce hlasů. Čekal jsem, že vítězem bude někdo jiný. Nějaký top hráč z našeho týmu, třeba nejlepší střelec či jeden z brankářů.

Jak jsi se dověděl o FCB a co tě sem přivedlo?

Angažmá v FCB mělo samozřejmě příčinu ve změně bydliště. S rodinou jsme přesídlili z Hradce Králové právě do Blešna, aniž bych tušil, že zde vůbec oddíl kopané existuje. Pro nás byla rozhodující krátká vzdálenost k Hradci a hezká příroda v okolí. Po několika měsících jsem zjistil, že je tu skvělé zázemí pro fotbal a řekl jsem si, že by bylo dobré se vrátit po letech ke kopané. Hrál jsem dříve fotbal za Slavii Hradec Králové a Malšovice, proto mám k němu blízko. Po několikaměsíční fyzické přípravě jsem navštívil tréninkový areál klubu a zde mě oslovil místní manažer. Dal mi šanci zapojit se do přípravy s ligovým mužstvem FCB, za což mu děkuji. Že se dostanu do sestavy A-týmu, jsem nečekal.

Nastoupil jsi do rozjetého týmu, jak se ti na něj zvykalo?

Potěšilo mě, že základ mužstva tvoří výborní kluci. V klubu vládla dobrá nálada a ještě nadšení ze založení, tudíž nebyl velký problém se zapojit. Spíš si asi chlapci museli zvyknout na mě, jsem takový introvert (smích).

Dříve jsi hrál malou kopanou za Reds HK. Jaký je náš klub v porovnání s tvým předchozím?

Reds je klubem z hradecké části Pouchov - Věkoše, který začínal skromně seskupením několika dobrých fotbalistů, ale dnes má slibné výsledky a několik rezervních mužstev. Neměli jsme moc kde trénovat a liga se tenkrát hrála ještě na hlíně na lukostřelbě či na škváře. Když si na to vzpomenu, na ty hrozné podmínky, ani se nedivím, že jsem toho zanechal. Byl jsem tedy u začátků tohoto týmu, stejně jako tady v Blešně a musím jasně konstatovat, že fungování a zázemí klubu je jednoznačně na straně zeleno-modrých. Překvapila mě zdejší velká základná fotbalistů, vynikající tréninkové zázemí - sportovní areál a tradice kopané či celkově akce okolo fotbalu vůbec. Těším se, že v blízké době dojde k vzájemnému souboji těchto týmů a bude mou snahou zajistit v tomto pikantním zápase vítězství FCB.

Na jaře jsi perfektně herně zapadl do týmu, ale góly jsi nedal žádné, čemu to přisuzuješ?

Hm (zamyslí se), góly nejsou pro mě vyjádřením herní kvality. Hlavní pro mě je vždy výsledek zápasu. Pro ty, co si potrpí na statistiky, musím uvést, že mám alespoň nějaké asistence (smích).

Podzim byl v podání áčka velmi dobrý. Čím myslíš, že to je?

Je to rozhodně zásluhou tahounů týmu, osa Honza - Tomáš - Kuba Krejcar, ale také zlepšováním se ostatních hráčů. Na hřišti se pozitivně projevuje tréninková průprava a založení B-týmu. Hráči se více zapojili do hry a výkon je pak kompaktnější. Jako příklad bych dal všem herní vývoj Ondry Hůlky, který se svým poctivým přístupem stává platným hráčem týmu. Nadějní jsou i noví hráči, kteří se do týmu postupně připojili.

V podzimních kolech jsi náš tým opustil kvůli natáčení filmu, přibliž nám to.

Ano, je to tak. Věnuji se filmařině a bohužel natáčecí plán nového hraného filmu mi nemilosrdně zaplnil veškeré víkendy od konce září do začátku listopadu a musel jsem si dát od fotbalu, respektive soutěžních utkání, vynucenou pauzu. Samotného mě to mrzelo a hledal jsem cestu, jak se alespoň na nějaký zápas dostat. Bohužel to nebylo možné. Za tu dobu jsem se snažil alespoň udržovat ve fyzické kondici a chodit na tréninky v týdnu. Netušil jsem, že se to takhle zkomplikuje, ale zase jsem neměl obavy, že by se tým beze mne neobešel, což se i potvrdilo. Dokonce bych řekl, že hrál beze mne i lépe (smích).

V rámci zimní přípravy máme tréninky v hale. Co na to říkáš?

Oceňuji tento krok trávit zimní období v hale. Rád se těchto tréninků pravidelně účastním a vždy je pro mě tréninková jednotka přínosem. Někdy mi však přijdou některé nácviky až přehnaně na vysoké úrovni, více bych se zaměřil na elementární části a souhru jednotlivých formací, potažmo na hru dvou pětek proti sobě. Ale od toho je náš hrající trenér, kterému konec konců důvěřuji, že ví, co dělá.

Letos jsme odehráli již turnaj Rimpexu v Třebechovicích p. O. Jak jsi s 2. místem spokojený?

Před turnajem bych toto místo bral, ale s ohledem na průběh jednotlivých zápasů je to zklamání. Hlavně prohra ve finále a druhá porážka v řadě se stejným týmem. Nutno však podotknout, že nás hlavně ve střelecké koncovce neuvěřitelně vycvičili. Útěchou mi nemohli být ani dvě branky na turnaji. Jediný zápas, který jsem si opravdu užil, byl jako vždy s domácím mužstvem Rimpex Třebechovice.

Na zmíněném zápase v tobě explodovali emoce. Přibliž nám, co se stalo?

Musím upozornit na to, že nejprve ty emoce zbytečně převládaly na straně domácího mužstva, které jsme jednoznačně přehrávali a které se nedokázalo vyrovnat s agresivnějším pojetím hry. Neříkám, že jsem jednou za dnes hráče nepřidržel, ale zástupy ublížených hráčů a jejich stížnosti se akumulovaly a bylo již nutné zasáhnout. Nemám rád tyhle ubrečené hráče. Z mého pohledu pak došlo k úmyslnému faulu na našeho hráče a nastřádaný vztek způsobil, že jsem strčil do protihráče. Nešlo však o nic zákeřného, jen jsem tím dal najevo, že si to nenecháme líbit. Hráči jsem se omluvil, i přesto, že si se mnou odmítl podat po zápase ruku. Objektivní měřítko je i to, že jsem neobdržel jedinou kartu od rozhodčího, což se nedá říct o protějším týmu, kde se nějaké karty nastřádaly.

Na podzim jsi vstřelil již tři branky. Máš nějakou metu, které bys chtěl dosáhnout?

Co se týče střílení branek, tak na tom mi opravdu nezáleží. Rád bych byl hlavně svou hrou přínosem pro tým, a to je pro mě podstatné, aby náš tým předváděl kvalitní fotbal, který nás všechny bude bavit a přinese i výsledky.

S jakým obráncem se ti hraje nejlépe?

To se nedá jednoznačně říct. Každý má své výhody. Kuba Krejcar má vynikající techniku a útočnou schopnost. Kuba Moravec zase skvělé nasazení a rychlost a Lukáš Daněk pomáhá týmu svou vytrvalostí a organizací hry. Jsem rád na hřišti s kýmkoliv, který se snaží hrát na maximum.

Jak si myslíš, že bude probíhat jarní část sezóny?

Těžko odhadovat. Snad se dostaví opět progres ve hře a projeví se to i v tabulce. Náš tým zajisté na postup má a byla by škoda o něj přijít.

Chtěl bys něco závěrem vzkázat fanouškům?

Ano, chtěl. Že jsou skvělí a doufám, že si najdou cestu na stadion ve stejném počtu i v následující sezóně. Kdyby jich bylo o jednoho či dva navíc, nezlobil bych se (smích).

Díky za rozhovor.